Část tratě povede pravděpodobně i po „Stříbrném chodníku“, tak vám jej představím…
Zdroj dat a fotografií oderske-vrchy.cz a kudyznudy.cz.
Název této naučné stezky byl inspirován historickou těžbou stříbrné rudy – galenitu, na úbočí Pohořského kopce. Návštěvníky seznamuje s historií těžby stříbronosných rud, vlastivědou a přírodními poměry v místě vyústění Oderské kotliny do Moravské brány. Celková trasa o délce 10 km je značena bílým čtvercem se zelenou úhlopříčkou a obsahuje 16 zastavení. Nabízí krásy lesů, romantiku rybníků a mokřad, vyhlídky na město Odry a jeho okolí. Každé zastavení je označeno tabulí informující o fauně a floře, geologii, ale také o botanice, ekologii, historii osídlení a využívání krajiny Oderska.
Původně měla 13 zastavení a byla dlouhá asi 7,5 km. V roce 2014 byla předána městu Odry, které ji prodloužilo až k rozhledně na vrchu Olšová, čímž vznikla nová tři zastavení (celkem jich je 16 + rozhledna) a její trasa se prodloužila na 10 km. Název naučné stezky byl inspirován historickou těžbou stříbrné rudy – galenitu.
Naučná stezka začíná i končí v Odrách. Na její začátek „U Spurného“ vás od železničního i autobusového nádraží v Odrách dovede modrá turistická značka KČT. V souběhu s touto turistickou trasou pak vede až do Pohoře k 6. zastavení, odkud pokračuje vlastním zelenobílým značením. Naučná stezka Vás postupně seznámí s původním osídlením území města Oder – Vyhnanovem, loupežníkem Šimákem, lesem na úbočí Pohořského kopce, významem Moravské brány, historií a s architekturou Pohoře, dnes již zaniklou těžbou galenitu v okolí Zlatého dolu, dále s řekou Odrou, oderským náhonem, oderskými rybníky a okolními mokřady i s dnes již zrekultivovanou oderskou skládkou odpadů. Naučná stezka končí u oderského koupaliště.
Zastavení č. 1 – Popis trasy a Přírodní park Oderské vrchy
Celá naučná stezka prochází územím Přírodního parku „Oderské vrchy“, který byl zřízen vyhláškou Okresního úřadu Nový Jičín č.8/1994. Tento park je rozdělen do čtyř zón důležitosti ochrany.
Zastavení č. 2 – Historie osídlení Oderské kotliny
Jedna z nejstarších legend o založení města vypráví o tom, že v dobách 7. – 8. století dorazilo avarské vojsko až do míst Oderské kotliny a přivedlo s sebou slovanské obyvatelstvo, které jim mělo obstarávat živobytí. Postupem doby však Avaři odtáhli a slovanské obyvatelstvo nazvalo tento kout krajiny Vyhnanov i s nově vzniklým městem. Tato legenda by snad mohla napovědět, že zdejší osídlení mohlo vzniknout někdy při expanzi obyvatel Velké Moravy.
Zastavení č. 3 – Loupežník Šimák
Lesní údolíčko zvané Medvědí rokle, stával Šimákův buk. Na něm se měl ukrývat při svých přepadech pověstný loupežník Šimák. Přepadával převážně kupce a povozníky a většinou si odnášel tučnou kořist. Jeho osoba jako loupežníka doslova zpohádkověla a tak se oderský Šimák stal známým skoro po celé Moravě.
Zastavení č. 4 – Les
V dávné minulosti lesy vznikaly, vyvíjely se a zanikaly bez zásahu člověka. Jejich složení nejlépe odpovídalo převládajícímu klimatu, půdnímu typu, vodnímu režimu i poloze místa. Vyznačovaly se velkou stálostí a odolností vůči nepříznivým vlivům prostředí.
Zastavení č. 5 – Význam Moravské brány
I když je zde dokládána přítomnost pravěkých lovců, její průchodní funkce pro lidská společenstva se dá archeologicky doložit až z mladší a pozdní doby bronzové. Až do druhé poloviny 5. století a první poloviny 6. století byla Moravská brána přirozeným obchodním koridorem, ve kterém putovaly bronzové výrobky, bronzovina a jantar.
Zastavení č. 6 – Historie Pohoře
Okolnosti vzniku Pohoře jako staré hornické osady založené u středověkých stříbrných dolů. Staré pečetě, mapy, letecký snímek Pohoře a fotografie dvou nejbližších lokalit po těžbě stříbra – Stříbrného jezírka u Jestřabí a Zlatého dolu pod Pohoří.
Zastavení č. 7 – Kostel a další sakrální památky
Historií svatostánků v Pohoři – zmiňuje dřívější dřevěné kostely i stávající zděný kostel sv. Prokopa postavený po roce 1793. Tabule popisuje duchovní správu i známé rodáky pochované na hřbitově u kostela. Kostel i hřbitov Vám doporučujeme k návštěvě.
Zastavení č. 8 – Původní vesnická architektura
Místní venkovská architektura – hornické domky a pro Pohoř typické božítělové kapličky zabudované v průčelí bývalých zemědělských usedlostí.
Rozhledna na vrchu Olšová
Architektonicky byla inspirována strážní věží, kterou má město Odry ve svém znaku. Rozhledna má celkovou výšku přes 17 m, výšku vyhlídkové plošiny 13 m a je na ní nutno zdolat 64 schodů. Na ochozu rozhledny jsou umístěny panoramatické pohledy s popisy sídel, kopců i pohoří, které je možno při dobré viditelnosti spatřit. Rozhledna byla vybudována v roce 2014 za podpory Evropské unie.
Zastavení č. 9 – Těžba rud – geologie
Rudné žíly jsou často vázány na žíly křemene nebo karbonátů. Zrudnění na Odersku je především sulfidické formace olovo (Pb) – zinek (Zn) – měď (Cu). Hlavními rudnými minerály jsou galenit (PbS), který často obsahuje příměs stříbra a proto byl ve středověku strategickou surovinou. Dále následují chalkopyrit (CuFeS2), sfalerit (ZnS) a pyrit (FeS). Další informace se týkají Historie dolování u Pohoře a Techniky těžby stříbrné rudy.
Zastavení č. 10 – Geologie
Oderská kotlina je tektonické povahy a byla založena před badenským (období mezi 17 – 13 miliony let) postupem moře na pevninu. V té době zde sedimentovaly písky a jíly. Později dochází k výzdvihu území a ústupu moře. K další modelaci docházelo v chladných obdobích vývoje Země.
Zastavení č. 11 – Řeka Odra
Řeka Odra je evropským veletokem a svou vodností zaujímá 27.místo v Evropě. Plocha povodí řeky Odry činí 118 600 km2, z toho v ČR 10 288 km2. Délka toku je 861 km, ale na území ČR jen 131 km. Odra pramení v Nízkém Jeseníku v nadmořské výšce 632 m pod Fidlovým kopcem (680 m.n.m.). Nejnižším bodem řeky Odry na našem území je její soutok s řekou Olší (195 m.n.m.).
Zastavení č. 12 – Oderský vodní náhon
Toto vodohospodářské dílo vzniklo společně s výstavbou oderské rybniční soustavy po ničivé povodni v roce 1555 a má celkovou délku 7,2 km. Nachází se u jalového přepadu Emauzského rybníku, který je největší z oderské rybniční soustavy a v minulosti z něj byla voda využívána na pohon valchy.
Zastávka č. 13 – Oderská rybniční soustava
Oderská rybniční soustava dnes zaujímá plochu 95 ha a tvoří ji pět produkčních rybníků : Cíp (4,23 ha), Vraženský (8,85 ha), Trněný (16,82 ha), Travný (18,46 ha) a Emauzský (28,61 ha). Rybníky jsou zajímavé především z ornitologického hlediska a slouží jako regionální biocentrum, které napomáhá svou ekologickou stabilitou šíření živočišných druhů do okolní krajiny.
Zastavení č. 14 – Rostliny a živočichové oderských rybníků
Mokřadní společenstva zde vznikla lidskou činností. Dříve se v těchto místech nacházely jen podmáčené kyselé louky s bohatou a hodnotnou bylinnou skladbou. V období jarního a podzimního tahu rákosiny ožívají hejny vrabců, špačků a drozdů kvíčala. V období hnízdění naopak rákosina utichá, aby skryla svou neproniknutelností hnízda ptáků. Najdeme zde hnízdo téměř na každém metru čtverečním.
Zastavení č. 15 – Bývalá skládka odpadů
Sanace a rekultivace skládky komunálního odpadu města Odry započala v srpnu 1995 a ukončena byla 24.1. 1996. Investorem bylo město Odry. Účelem bylo provést uzavření tělesa skládky, upravit jeho tvar, provést průsakovou kanalizaci a záchytnou jímku. Součástí stavby byla i realizace vrtů pro monitorování spodních vod a teplot uvnitř skládky. Na závěr byla provedena rekultivace skládky.
Zastavení č. 16 – Mokřad
Před založením oderské rybniční soustavy se zde nacházely podmáčené louky a lesíky s lužní skladbou dřevin. Přinášely jen malý užitek a proto došlo v 2. polovině 16. století k založení rybníků. Tak se postupem doby krajina měnila na čistě vodní plochy.
Historicko-vlastivědný spolek Odry (jk-2012)